|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Economic analysis of Czechoslovak New Wave in the Film industry in historical and political context of the 1960s
Sochor, Vojtěch ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je porovnat ziskovost filmů československé nové vlny se zbytkem filmů natočených v 60. letech v Československu. Srovnání využívá statistické testy a vizualizaci pomocí boxplotů. Porovnání se skládá ze tří kroků; srovnání zisků, srovnání výrobních nákladů a srovnání návštěvnosti. Srovnání výrobních nákladů je doplněno srovnáním ex- teriérového natáčení typického pro Československou novou vlnu a regresním modelem ukazujícím, které faktory měly vliv na výrobní náklady. Mezi faktory patří natáčení ex- teriéru, ateliérové natáčení, celý výrobní čas a model obsahuje i dummy proměnné: barva filmu, formát filmu a zda jde o film Československé nové vlny či nikoli. Tato analýza je zasazena do československého politického a ekonomického pozadí od roku 1945 do roku 1970. Práce stručně popisuje hnutí československé nové vlny a popisuje vývoj českoslo- venského filmového průmyslu od roku 1945 do roku 1970 a jeho ukazatele, jako je počet kin a míst, návštěvnost a počet vyrobených filmů. 1
|
|
|
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia
Moravcová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Miskell, Peter (oponent) ; Fava, Valentina (oponent) ; Kvizda, Martin (oponent)
Economic History of Authors' Rights and Creative Industries in Czechoslovakia Hana Moravcová Dissertation thesis Abstrakt Práce analyzuje dopady kulturní politiky Československa na kreativní průmysly. První kapitola je věnována ekonomii autorských práv. Identifikuje rozpory tří základních předpokladů ekonomie autorského práva, které znemožňují správné porozumění jeho dopadům. Poskytuje rámec pro optimalizační chování autorů, který respektuje, že tržní transakce mezi autory, uživateli a spotřebiteli neprobíhají pouze na jednom, ale na mnoha různých trzích, na nichž je dílo šířeno. Druhá kapitola ukazuje, že vznik nového autorského zákona, který byl přijat za první republiky, je výsledkem působení zájmových skupin. Identifikuje nejdůležitější organizace. Jejich vzájemné propojení a jejich vazby na státní aparát přispěly k tomu, že byly schopny přímo ovlivnit znění nového zákona a jeho praktickou aplikaci. Využívaly příznivých předpokladů pro své působení, např. intervencionistické smýšlení společnosti. Československo navíc muselo implementovat mezinárodní smlouvu o autorských právech přičleněnou k mírovým podmínkám, které Československo po velké válce podepsalo. Třetí kapitola se skládá ze dvou případových studií o kreativních průmyslech v Československu. První případová studie pomocí analýzy vývoje...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
| |
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Komunikace filmového turismu hlavního města Prahy 2000-2013
Syslová, Kateřina ; Dolanská, Nora (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Cílem mé práce bylo představit filmovou tvorbu jako možný zdroj motivace pro příjezdový cestovní ruch hlavního města Prahy. Práce se věnuje zahraničnímu filmovému turismu v hlavním městě a jeho vývoji v letech 2000 - 2013. Definuje pojem a nastiňuje historii tohoto fenoménu v sociologickém kontextu. Obsaženou teorii dokládá na praktických příkladech ze světa, České republiky a Prahy. Dále vyjmenovává a popisuje instituce, jež tvoří nezbytné minimum pro komunikaci se zahraničními filmovými produkcemi. Představuje jejich aktivity cílené na zahraniční producenty a režiséry. Následně vysvětluje, jakým způsobem jsou základní normy ukotveny v zákoně. Na vývoji filmové produkce v České republice, zvláště na úpadku zájmu v letech 2006 - 2010, demonstruje důležitost takovýchto norem. Uvádí světové a české příklady marketingové komunikace cílené na filmové turisty. Kampaně jsou rozděleny podle druhu média, které v komunikaci organizace marketingu destinace využívají. Práce následně odkazuje na výzkum ve Velké Británii. Ten aplikuji na filmový turismus města Prahy. Krátce se věnuje změně, která v tomto oboru nastala s příchodem moderních technologií a nových médií, což ovlivňuje audiovizuální tvorbu i její konzumaci. Konec mé práce tvoří obecná doporučení pro pražské organizace destinačního marketingu.
|
|
|
Působení a vliv Karla Lamače ve filmovém průmyslu první republiky
Jindra, Jan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním filmového průmyslu v Československu v období mezi dvěma světovými válkami, který nahlíží prostřednictvím významného herce, scénáristy, režiséra a filmového podnikatele Karla Lamače. Problematika je zkoumána především z hlediska vzniku a činnosti filmových společností profesně spojených s Lamačovou osobou. Sledováno je rodinné zázemí, ze kterého pocházel, a prostředí, v němž působil před první světovou válkou. Dále se zaměřuje na Lamačovy první kroky v oblasti kinematografie po roce 1918 a jeho působení v době první republiky. Zohledněna je také Lamačova činnost jako vynálezce i publicistického autora, stejně jako související finanční profit z následného prodeje patentů či z licencí k vytvořeným filmům. Práce se snaží objasnit mechanismy, které vedly k výjimečnému postavení tohoto umělce v československém filmovém průmyslu, s ohledem na jeho profesní přesah do mezinárodního prostředí. Studie se věnuje i nejvýznamnějším Lamačovým projektům a spolupracovníkům v oblasti kinematografie s cílem poukázat, do jaké míry přispěl k popularitě dobových filmových hvězd. Výklad zakončuje pojednání o nejdůležitějších životních předělech tvůrce po jeho definitivním odchodu z Československa. Klíčová slova Československo, první republika, filmové společnosti, filmový...
|
|
|
Rozvoj Nollywoodu na pozadí globalizačních procesů v mediálním světě
Černá, Jana ; Štětka, Václav (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Nigerijský zábavní průmysl Nollywood se objemem své audiovizuální produkce již několik let řadí celosvětově na jedno z prvních míst. Jeho trh je však do značné míry izolovaný od dominantních mediálních toků, což podněcuje zájem o podrobnější studium jeho postavení na globální kulturní scéně. Práce je teoretickým pojednáním o historii a současném stavu Nollywoodu, jehož rozvoj autorka zasazuje do kontextu dvou zdánlivě antagonistických paradigmat v rámci globalizačního diskurzu - kulturního imperialismu a kulturní globalizace. K zachycení co nejaktuálnějších a nejkomplexnějších údajů využívá práce obecně teoretických metod, zejména analýzy, syntézy a komparace informací získaných studiem odborných článků a literatury na dané téma. Text se skládá ze tří hlavních částí. Po uvedení do nigerijských reálií a stručném seznámení s historií jejích audiovizuálních médií je ve druhé kapitole vůbec poprvé na české akademické půdě popsán vznik Nollywoodu a jsou charakterizovány jeho aktuální produkční a distribuční principy. V této části práce je kladen důraz i na zachycení rozsahu působnosti Nollywoodu ve světě včetně České republiky, a to jak z hlediska šíře a typu publika, tak způsobů produkce a distribuce nigerijských snímků za hranicemi domovské země jejich tvůrců. Třetí, závěrečná, kapitola práce...
|
host ::
RSS.